Podrobný popis:

V únoru 2020, těsně před vypuknutím koronavirové pandemie, jsme se s Pavlem vydali do tajemné země ležící v jihovýchodní Asii na břehu Bengálského zálivu.
Byla to skvělá volba. V této ještě donedávna pro cizince uzavřené zemi najdete kromě tisíců pagod, buddhistických chrámů a zlatých soch Buddhy i jezera, vodopády, krápníkové jeskyně, vysoké hory, rýžová pole, pláže, neprostupnou džungli a stále se usmívající bezstarostné místní obyvatele.
Během naší měsíční cesty jsme využili snad všechny dostupné dopravní prostředky. Cestovali jsme místními autobusy, vlaky, na lodi, na motorce, stopem i na kole. Vydali jsme se na několik „divokých“ treků, kde nebyla nouze o dramatické chvíle. Dostali jsme se do horských vesnic, kde lidé stále žijí tradičním způsobem života. I když jsme se s nimi často nedomluvili, vždy se nám snažili pomoci a přijali nás do svého domu. Zasvětili nás do tajů nošení vody, svého kuchařského umu, ale i přípravy svatby. Ukázali nám, k čemu se dá použít bambus, jak se vyrábí ruční papír, cigára, klobouky či slunečníky.
V údolích u jezer nás uchvátil „vodní svět“, kde lidé žijí v domech na kůlech. Zeleninu pěstují na plovoucích zahradách, jejich hlavním dopravním prostředkem je loďka a rybáři pádlují nohama. K nezapomenutelným zážitkům patří naše návštěva vesnic, kde žijí ženy s žirafími krky nebo s potetovanými tvářemi. Barma je země kontrastů. Stále se potýká s chudobou, s ozbrojenými konflikty i přírodními katastrofami. Je to však i země plná naděje a nových příležitostí. A především je to země úsměvů.