ENDERUPLNL

Znáte skutečného datla?

Datel černý, autor: RNDr. Zdeněk Mrkáček

Za datla mnohdy lidé běžně označují především strakapouda velkého, který zaletuje i na krmítko. Ten sice také patří spolu se žlunami ke šplhavcům a jako takový má mimo jiné i dlouhý zobák a tuhá ocasní pera. Skutečný datel je však u nás pouze jeden a tím je datel černý, kterého vidíme na přiloženém snímku.

Je velký téměř jako vrána a až na červené temeno je celý černý. Červenou čepičku má i samice, ale menší – má podobu malé plošky v týle. I díky jeho nenápadnému zbarvení ho spíše uslyšíme než vidíme. Hlavně v době toku již od února je poměrně hlučný. Jeho hlasový rejstřík je dosti bohatý. Jeho součástí je protáhlé „klijé“ a mnohdy v letu přednášené a hlasité „kli-kli-kli“. Svůj revír pak obhajuje také bubnováním na dřevo. Jeho vlastní provedení záleží na charakteru konkrétního dřeva, ale tak jako tak je dosti dlouhé a úměrně ke značné velikosti datla je slyšet na velkou vzdálenost.

Jako věrný obyvatel lesa hnízdí v dutinách stromů a to buď ve starých, nebo buduje dutinu novou. Tesá ji většinou ve statném buku a nejčastěji dosti vysoko nad zemí. Obydlí datla je jedním z nejpozoruhodnějších hnízdišť u našich ptáků. A je třeba říci, že na rozdíl od pěvců, kde staví hlavně samice, zde je tomu naopak, dutinu vytesává většinou sám samec. Uvážíme-li, jak tvrdé dřevo má právě buk, musíme obdivovat a ocenit vytrvalost a um datlů, kteří pro svoji rodinu budují dutiny o hloubce i přes 50 cm a šířce až 20 cm. Celá práce se může protáhnout až na měsíc. V této době nacházíme v okolí paty hnízdního stromu úctyhodné „hobliny“ o délce až třeba 9 cm. Datel hnízdí jednou ročně. V průběhu sezení (12 – 14 dní) se rodiče pravidelně střídají a není bez zajímavosti, že v noci sedí pouze samec. V dutině jsou mláďata krmena téměř měsíc a po vyvedení se s rodiči zdržují další 1 – 2 měsíce. Kroužkováním byl prokázán jako nejdelší věk 28 let.

Datel černý patří ke stálým a nesmírně zajímavým obyvatelům Českého ráje, kde žije kolem 50 párů těchto elegentních ptáků. Lze ho zařadit k druhům, které reprezentují CHKO Český ráj a celý region. Tradičně ho můžeme zastihnout například na Hruboskalsku, v lesích údolí Jizery na Maloskalsku, v Příhrazských skalách, v Podtroseckých údolích či lesním komplexu Tábora a Kozlova.

Text a foto RNDr. Zdeněk Mrkáček

 

Vytvořeno 18.1.2012 8:58:36 | přečteno 3178x | zdarska
 
 
Sdružení Český ráj © 1992-2022  |  Antonína Dvořáka 335, 511 01 TURNOV
tel.: +420 481 540 253  |  info@cesky-raj.info  |  Kontakty
 |  Intraweb
Liberecký kraj Královéhradecký kraj Středočeský kraj
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load