Český ráj nabízí velmi rozmanité možnosti také pro život ptáků, kteří patří neodmyslitelně k životu nás, lidí. Obklopují nás a provázejí prakticky celý život. Můžeme je pozorovat v lesích, skalních městech, na louce, u vody, v parku, na zahradě i jinde. Jejich pozorování nám přináší celou řadu výhod a mezi nimi i radost a poučení.
V Českém ráji hnízdí pravidelně na 140 druhů ptáků. Jsou mezi nimi dravci, sovy, pěvci, bahňáci a další řády. Mezi pozoruhodné skupiny ptáků patří také šplhavci. Kromě krutihlava to jsou stálí ptáci, ke šplhání jsou vybaveni tvrdými ocasními pery, hnízdí v dutinách stromů, silným zobákem klepou do stromů a hlavně v dobu toku (namlouvání) většinou bubnují. Také podle bubnování lze jednotlivé druhy rozlišovat.
Z našich členů jejich rodiny se setkáváme nejčastěji se strakapoudem velkým, který létá i na naše krmítka. Vzácnější již je jeho „sestřenice“ – žluna zelená. Je menší než datel černý a o málo větší než blízce příbuzná žluna šedá. Od kořene zobáku má typický černý vous, který má u samce červený střed. O její přítomnosti se spíše ale dovíme podle hlasu. V době toku, ale i na konci léta je jím hlasité jásavé volání, které má podobu mírně se zrychlující řady slabik „glygly-gly“. Žluna šedá na rozdíl od zelené má podobnou, ale měkčí, smutnější a většinou klesající řadu. Podobně jako u jiných ptáků ani u žluny není toto volání jediným hlasovým projevem. Řadu dalších uslyšíme hlavně přímo na hnízdišti, když například samec přiletí, aby vystřídal samici při sezení na vejcích. Tehdy jde o dosti tiché a kratší volání. Bubnování, které je typické u datla a strakapoudů, slyšíme od žluny jen zřídka. Žluna šplhá běžně po stromech a někdy i na budovách, na zemi poskakuje a vyhrabává zde mravence z mravenišť. Létá v dlouhých vlnovkách, při kterých střídá rázy křídel s fází setrvačného letu s křídly přitištěnými k tělu.
V naší republice hnízdí pravidelně a poměrně hojně, a to platí také pro Český ráj. I ona patří ke stálým ptákům s ojedinělými krátkými potulkami. Obývá hlavně otevřenou krajinu s rozptýlenou mimolesní zelení a menšími lesy, zahradami a parky. Hnízdí od dubna do počátku června ve stromové dutině, kterou si sama vytesává a která může být i poměrně nízko nad zemí. Žluna využívá stejnou dutinu i vícekrát po sobě. Mezi její oblíbené hnízdní stromy patří jabloň, vrba, topol a ořešák, jak dokládá přiložený snímek. Snůška obsahuje kolem 6 vajec, na kterých sedí samice i samec přibližně 18 dní, a asi tři týdny krmí oba rodiče mláďata v dutině. Zkuste se pozorněji dívat kolem sebe.
Možná, že právě tato žluna hnízdí na vaší zahradě či v okolí. Setkání s ní je vždy hezkým zážitkem.
Text a foto RNDr. Zdeněk Mrkáček