V některých mapách Českého ráje nalezneme na mnoha místech značku představující zkřížené šavle a letopočet 1866. V onom roce se tady bojovalo a vše se tu chystalo na druhou největší bitvu 19. století. V místech, kde se dnes rozplýváme nad krásným výhledem do kraje, stála tehdy děla a lidé u nich se modlili, aby přežili den. Objevíme mnoho pomníků, hromadných hrobů a budeme číst stovky jmen mužů, pro které Český ráj rozhodně nebyl vlídnou a atraktivní turistickou oblastí, nýbrž místem, kde jim mocní ve jménu „velkých věcí” domluvili dostaveníčko se smrtí.
Je dobré navštívit místa bojů. Dočteme se, odkud a kam kdo střílel, budeme znát jména velitelů, čísla pluků a baterií i označení vojenských jednotek podle zbraní. Exkurzi nejspíš zakončíme na strategickém kopci Chlum u Sadové, na který vykráčíme „úvozem mrtvých”. Pochopíme výhodu pušky jehlovky před ládovačkou, ale při cestě domů si najednou položíme otázku: „A o co vlastně šlo?”
V roce 1866 zde proti sobě stály armády Rakouska a Pruska. Válka byla „řešením” sporů o moc v tzv. Německém spolku a Rakousko v této válce prohrálo bitvou u Hradce Králové (používají se i názvy „Bitva na Chlumu” nebo ”Bitva u Sadové”). V této kolosální bitvě se proti sobě postavilo a utkalo na 430 000 lidí a tento smutný rekord překonala v 19. století jen bitva u Lipska roku 1813. Třetí červencový den roku 1866 figuruje na úmrtním listu 15 000 vojáků. Centrum bojů na Chlumu se nalézá asi 30 kilometrů jihovýchodně od Jičína. Je zde Muzeum - památník války r. 1866, rozhledna, Pruský hřbitov, monumentální pomník Baterii mrtvých, kostnice a mnoho dalších pomníků a památek, vše spojeno do valečné stezky. Každoročně se zde konají vzpomínkové akce s rekonstrukcemi bitev (konce června).
Severně od Jičína u obce Kbelnice je vojenský hřbitov. Secesní kaple kostnice je prací hořické sochařské školy a byla dle návrhu V. Weinzettla udělána v letech 1904 - 6.
Prostor osady severně od Jičína se stal 29. 6. 1866 centrem bojů. Na protilehlých návrších nalezneme Pruský a Saský pomník a v okolí jednotlivé i hromadné hroby.
V prostoru pod zbytky hradu Brada měla palebné postavení rakouská děla. Střelbou byla zapálena horní část obce Kněžice (ve štítu domu č.p. 3 hlavice nábojů).
Severozápadně od Jičína, při silnici společný hrob a pomník 130 vojákům.
V odpoledních hodinách 29. 6. 1866 útočilo pruské vojsko o síle 93 000 mužů od Sobotky a Libuně směrem k Jičínu. Setkalo se s houževnatým rakouským odporem v celé oblasti. Boje byly svedeny u Jinolic, Prachova, Ostružna. Večer se dala rakouská armáda na ústup a ten se změnil na útěk s obrovskými ztrátami. Poté se bojovalo v samotném Jičíně a celkové počty zabitých obou stran byly přes 7 500 mužů. Při nočním ústupu se 60 vojáků utopilo v rybníku Kníže, který byl tehdy větší a sahal dál k severu. Jičín se stal dočasně hlavním stanem Prušáků. Pomníky nalezneme v Kbelnici, Lochově, Prachově, Kněžnici, Dílcích, Podůlší, Ohaveči i Jičíně.
Pomníček obětem rakouské záložní jednotky, která zde zůstala velením zapomenuta a vystavena palbě děl z vrcholu Svinčice. Událost vzdáleně připomíná úděl „Baterie mrtvých” na Chlumu, která do posledního muže statečně chránila ústup vlastní armády.
Hrad byl v noci z 28. - 29. 6. 1866 naposledy ve své historii vojensky využit a prokázal mimořádnou obrannou účinnost. Rakouské vojsko zde odrazilo dvojí pruský útok a pak teprve na rozkaz k ústupu hrad opustilo. Pomníky nalezneme u křižovatky silnic v lesích za Kostí na červené značce.
Bojovalo se na mnoha dalších místech, a tak lze objevovat nejrůznější smutná svědectví roku 1866 například v okolí vrchu Mužský (obelisk na vrcholu), hroby jsou na hřbitově v obci Boseň), v Žehrovském lese, u Mnichova Hradiště (monumentální pomník na hřbitově), Svijan - Podolí (boje o přechod řeky Jizery, pomníky), Přepeř (pomníky), v Turnově (hřbitov na Hruštici), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (do zdi bývalého pivovaru č.p. 22, 23 zasazeny druhotně dělové koule), Březině, Mladé Boleslavi, na vrchu Baba u Kosmonos, v Sobotce (městský hřbitov), Ohařicích a jinde.